Garanční systém finančního trhu
09. března 2018
Článek byl publikován v Konkursních novinách.
Garanční systém finančního trhu (GSFT) byl zřízen zákonem č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu (dále jen „ZOPRK“) jako instituce pro zajištění, správu a použití finančních prostředků určených pro zabezpečení a udržení stability finančního trhu v České republice. GSFT vznikl v důsledku přijatých změn v nastavení systému ochrany vkladů na evropské úrovni
[1], které by měly minimalizovat případné problémy finančních trhů jednotlivých zemí i celé Evropské Unie.
Základem Garančního systému finančního trhu se stal Fond pojištění vkladů, který vznikl zákonem č. 156/1994 Sb.,
[2] dne 1. ledna 1995, a který se po dvaceti letech své existence přetransformoval dne 1. ledna 2016 do současné podoby Garančního systému finančního trhu. Fond pojištění vkladů se k tomuto datu stal vnitřní jednotkou Garančního systému pojištění vkladů vedle nově vzniklého Fondu pro řešení krize.
Cílem garančního systému finančního trhu je zavedení jednotného a komplexnějšího mechanismu ochrany vkladatelů a silnější podpory stability na finančním trhu. Garanční systém finančního trhu plní dvojakou funkci, a to preventivní a sanační. Prvně spravuje finanční prostředky, které budou moci být použity pro výplatu náhrad vkladů v případě, že by některá z bank, stavebních spořitelen či družstevních záložen byla označena Českou národní bankou za insolventní, nebo v případě, že by soud rozhodl o úpadku takové instituce. Preventivní funkci lze pak spatřovat ve finanční pomoci institucím v okamžiku objevivších se problémů za účelem odvrácení jejich krachu.
Garanční systém finančního trhu je subjektem sui genesis, má právní osobnost a spravuje jmění dvou fondů bez právní osobnosti:
1. Fond pojištění vkladů
2. Fond pro řešení krizí
a ostatní jmění Garančního systému finančního trhu, které je majetkově a účetně oddělené. Finanční prostředky obou fondů jsou ze zákona vzájemně odděleny a lze je použít jen pro zákonem stanovené účely daného fondu. Majetek v těchto fondech není součástí majetku Garančního systému finančního trhu. Ke splnění či uspokojení pohledávky věřitele za některým z těchto fondů, která vznikla v souvislosti s plněním z daného fondu lze použít pouze majetek v tomto fondu. Zákon výslovně stanoví, že GSFT není státním fondem.
Podrobnosti činnosti a působnost Garančního systému finančního trhu stanoví v souladu s ustanovením § 204 odst. 1 ZOPRK Statut Garančního systému finančního trhu (dále jen „
Statut“).
Nejvyšším orgánem Garančního fondu je správní rada, která má 5 členů.
[3] Členy správní rady jmenuje ministr financí České republiky na pětileté období
[4]. Správní rada je složená ze dvou zaměstnanců České národní banky, dvou zaměstnanců Ministerstva financí České republiky a jednoho člena jmenovaného na návrh České bankovní asociace.
Statutárním orgánem Garančního systému finančního trhu je výkonná rada. Výkonná rada je tříčlenná a skládá se ze zaměstnanců Garančního systému finančního trhu.
[5] Členy výkonné rady jmenuje správní rada na dobu neurčitou.
Přestože je Garanční systém finančního trhu samostatnou právnickou osobou je úzce navázán na Českou národní banku. Dále spolupracuje s Ministerstvem financí a v případě potřeby i s podobnými systémy v ostatních evropských zemích.
Fond pojištění vkladů je majetkově oddělenou účetní jednotkou Garančního systému finančního trhu a slouží k zajištění náhrad pojištěných vkladů v případě krachu finanční instituce. Do Fondu pojištění vkladů ze zákona povinně přispívají všechny banky, stavební spořitelny a družstevní záložny se sídlem v České republice a pobočky bank z jiných než členských zemí Evropské unie. Činnost Fondu pojištění vkladů a jeho kompetence, upravuje Statut Fondu pojištění vkladů.
Výši příspěvků do Fondu pojištění vkladů stanovuje Česká národní banka
[6] podle pokynů Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA)
[7] na základě míry rizika, kterou finanční instituce představuje. Je proto logické, že finanční instituce s vyšší mírou rizika přispívají do Fondu pojištění vkladů vyšší částkou. Česká národní banka určuje výši příspěvku formou rozhodnutí ve správním řízení, proti tomuto rozhodnutí lze podat rozklad, který však nemá odkladný účinek.
Na rozdíl od předchozí právní úpravy výše příspěvku již není stanovena paušální sazbou uvedenou v zákoně. Výše příspěvků závisí na výši krytých pohledávek z vkladů evidovaných vůči dané úvěrové instituci definovaných v ustanovení § 41ca odst. 4 zákona o bankách
[8] a na jejím celkovém rizikovém profilu. Podle směrnice 2014/49/EU
[9] se rizikově vážené příspěvky vybírají alespoň jedenkrát ročně, až do dosažení minimální požadované výše prostředků ve Fondu pojištění vkladů odpovídající 0,8 % krytých pohledávek z vkladů. Přičemž této výše musí být dosaženo nejpozději do 3. července 2024. Podle §41ca odst. 4 zákona o bankách se příspěvky stanoví i po dosažení minimální výše prostředků ve Fondu pojištění vkladů. Kromě pravidelných příspěvků je navíc možné v případě potřeby si vyžádat od úvěrových institucí i mimořádné jednorázové příspěvky. Pokud prostředky ve FPV již dosáhly minimální požadované výše odpovídající 0,8% objemu krytých pohledávek z vkladů všech úvěrových institucí, ČNB stanoví příspěvky tak, aby jejich celková výše v příslušném roce odpovídala hodnotě 0,045% objemu krytých pohledávek z vkladů všech úvěrových institucí.
Do Fondu pojištění vkladů finanční instituce odvedly za rok 2015 příspěvky v celkové výši 4 559,3 mil. Kč. Pro rok 2016 Česká národní banka stanovila finančním institucím odvody v celkové výši 3 838,3 mil. Kč, která se dělila mezi Fond pro řešení krize (2 958,9 mil. Kč) a Fond pojištění vkladů (879,4 mil. Kč). Důvodem nižších odvodů v roce 2016 oproti roku 2015 je fakt, že Fond pojištění vkladů již dosáhl minimální cílové úrovně stanovené evropskou regulací, tj. hodnoty 0,8 % objemu pojištěných vkladů, a tudíž mohou být odvody do něj v současné době sníženy.
[10]
Novinkou od 1. ledna 2016 je rovněž zákonem zavedeno oprávnění České národní banky stanovit v součinnosti s GSFT finanční instituci povinnost platit mimořádný příspěvek. Takové rozhodnutí může Česká národní banka vydat, pokud prostředky Fondu pojištění vkladů nebudou postačovat k vyplacení zákonem stanovených náhrad. Finanční instituce má pak povinnost zaplatit tento mimořádný příspěvek do 3 pracovních dnů ode dne doručení rozhodnutí o výši mimořádného příspěvku. Proti rozhodnutí může finanční instituce podat rozklad, avšak jeho podání nemá odkladný účinek. Sazbu mimořádného příspěvku Česká národní banka musí stanovit tak, aby celková výše stanoveného mimořádného příspěvku nepřekročila v kalendářním roce 0,5 % objemu krytých pohledávek z vkladů. Vyšší sazbu mimořádného příspěvku lze stanovit pouze za výjimečných okolností.
U Garančního systému finančního trhu jsou zcela automaticky pojištěny všechny vklady, včetně úroků, jak občanů (fyzických osob), tak firem (právnických osob), jež jsou uloženy v bankách, stavebních spořitelnách nebo družstevních záložnách, které mají sídlo v České republice.
[11] Vklady územních samosprávných celků jsou pojištěny pouze v případě, že jejich daňové příjmy nepřesahují částku 500 000 EUR, a pokud splní další podmínky stanovené zákonem. Naopak nepojištěnými vklady
[12] jsou:
a. směnky a další cenné papíry (např. akcie, dluhopisy, podílové listy),
b. vklady bank (mezibankovní vklady), spořitelních a úvěrních družstev, obchodníků s cennými papíry, finančních institucí (např. investičních společností, penzijních společností), pojišťoven, zajišťoven a zdravotních pojišťoven. Pojištění vkladů se tedy nevztahuje na důchodové spoření, doplňkové penzijní spoření a životní pojištění, které se dělí na investiční životní pojištění a kapitálové životní pojištění
c. vklady státu,
d. podřízené dluhy (vklady, které je pojištěná instituce oprávněna zčásti zahrnout do svého kapitálu),
e. předplacené platební karty nespojené s žádným účtem, vydané ve formě elektronických peněz (např. Blesk peněženka, Cool karta, Napka, my paysafecard apod.),
f. pohledávky z vkladů, které podle pravomocného rozsudku pocházejí z úmyslně spáchaného trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti, pokud nebyly zajištěny ve prospěch obětí trestné činnosti,
g. členské vklady členů družstevních záložen (tj. základní členské vklady a další členské vklady dle § 4b zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění pozdějších předpisů),
h. pohledávky územního samosprávného celku, jehož daňové příjmy jsou vyšší než částka odpovídající 500 000 EUR.
Co se týče vkladů vedených v pobočkách zahraničních bank se sídlem v členském státě EU, pak tyto vklady jsou pojištěny u systému pojištění vkladů v zemi, ve které má sídlo mateřská banka. Minimální úroveň pojištění vkladů je v zemích EU, stejně jako v ČR, 100 % vkladu, maximálně však 100 000 EUR.
Ze zákona je pojištěna celková částka vkladů až do maximální výše odpovídající 100 000 EUR na jednoho klienta u jedné banky, stavební spořitelny a družstevní záložny. Klient tedy nenese žádnou spoluúčast. Základní rysy pojištění vkladů se od předchozí právní úpravy nezměnily.
Nově se však od 1. 1. 2016 pojištění vkladů rozšiřuje na výjimečné případy, v rámci nichž je možno po určitou časově omezenou dobu vyplatit náhradu vyšší, a to konkrétně ve výši 200 000 EUR. Za výjimečné případy jsou považovány například náhrady vkladů finančních prostředků z prodeje nemovité věci sloužící k bydlení, vypořádání společného jmění manželů při rozvodu manželství, pojistného plnění pro případ úrazu, nemoci, invalidity nebo smrti, dědictví, jednorázového vyrovnání z penzijního připojištění nebo spoření, odstupného při propuštění ze zaměstnání, pojistného plnění pro případ újmy způsobené trestným činem a v dalších případech stanovených zákonem. Jako typický příklad lze uvést situaci, kdy rodina prodá dům, peníze dostane od kupujícího na svůj účet v bance, ale dříve než je může použít například na zakoupení jiného domu, banka zkrachuje (dále jen „
zvýšená náhrada“). Kruciální podmínkou pro výplatu zvýšené náhrady je, aby peníze přišly na účet klienta krátce před krachem banky (tři měsíce nebo méně).
Pro výplatu náhrad má stěžejní význam rozhodný den. Rozhodný den je den, kdy Garanční systém finančního trhu obdržel písemné oznámení České národní banky o neschopnosti finanční instituce dostát závazkům vůči oprávněným osobám za zákonných a smluvních podmínek, nebo den, kdy soud nebo zahraniční soud vydal rozhodnutí o úpadku finanční instituce nebo jiné rozhodnutí z důvodů přímo souvisejících s finanční situací finanční instituce, jehož důsledkem je pozastavení práva vkladatelů nakládat s vklady, na které se vztahuje pojištění. K rozhodnému dni se podle kurzu ČNB stanoví ekvivalent limitu 100 000 EUR v českých korunách, případně v jiné měně státu, v němž se nachází daný účet.
[13]
Výplata náhrad je zahájena do 7 pracovních dnů.
[14] Informace o zahájení výplaty náhrad jsou zveřejněny prostřednictvím celostátního tisku, na internetových stránkách Garančního fondu finančního trhu, na internetových stránkách upadnuvší finanční asistence a rovněž na internetových stránkách bankovního ústavu, který převzal na sebe vyplácení náhrad. Výplatou náhrad je pověřena vždy banka, která má hustou síť poboček po celé České republice. O výplatu základní náhrady nemusí vkladatel žádat, stačí si náhradu vyzvednout na kterékoliv pobočce vyplácející banky. Naopak v případě zvýšené náhrady je nezbytně nutné podat žádost
[15] Garančnímu fondu finančního trhu o výplatu do dvou měsíců od rozhodného dne.
Výplaty náhrad probíhají po dobu tří let ode dne jejich zahájení. Tato lhůta je shodná s promlčecí dobou.
Fond pro řešení krize je rovněž majetkově oddělenou účetní jednotkou Garančního systému finančního trhu a představuje mechanismus financování řešení krize. Fond pro řešení krize má pomáhat finančním institucím, které se dostaly do krizové situace. Cílem je posílit stabilitu finančního trhu a minimalizovat náklady a škody, zejména pak snaha o co nejvyšší eliminaci použití veřejných prostředků.
Činnost Fondu pro řešení krize a jeho kompetence, včetně zakotvení pravidel pro investování majetku v tomto fondu upravuje Statut Fondu pro řešení krize.
Fond pro řešení krize je tvořen finančními příspěvky, které mohou být použity v případě ohrožení stability některé z finančních institucí tak, aby nebylo nutné ukončit její existenci a zahájit výplatu vkladů jejím klientům. Výpočet, předpis a případné vymáhání jsou v kompetenci České národní banky. Česká národní banka ukládá povinnost příspěvku rozhodnutím ve správním řízení, přičemž příspěvky jsou stanoveny individuálně pro každou instituci jinak a jejich výše závisí na řadě faktorů. Česká národní banka je oprávněna vybírat jak příspěvky řádné, tak za určitých okolností i příspěvky mimořádné. Celková výše prostředků ve fondu by měla do roku 2024 dosáhnout alespoň 1% krytých vkladů.
Fond pro řešení krize zahrnuje dva fondy: Příspěvkový fond a Provozní fond. Příspěvkový fond je tvořen pravidelnými či mimořádnými příspěvky finančních institucí, prostředky získanými z trhu, půjčkami v rámci mechanismů financování řešení krize či státní dotací nebo výpomocí. Provozní fond je tvořen zejména výnosy z investování prostředků Fondu pro řešení krize a výtěžky z ukončených likvidačních a insolvenčních řízení.
[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1093/2010 a č. 648/2012, kterou bylo členským státům nařízeno zřídit mechanismy financování k řešení krize.
[2] Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, doplňuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.
[3] Členy správní rady jsou ke dni 31. 8. 2017: 1) Ing. Dušan Hradil, předseda správní rady, funkční období: do 2021, ředitel odboru Ministerstva financí České republiky, 2) Ing. Karel Bauer, místopředseda správní rady, funkční období: do 2020, ředitel sekce České národní banky, 3) Ing. Radek Urban, člen správní rady, funkční období: do 2021, ředitel samostatného odboru České národní banky, 4) Mgr. Ondřej Landa, člen správní rady, funkční období: do 2020, náměstek právní sekce Ministerstva financí České republiky, 5) Ing. Josef Tauber, člen správní rady, funkční období: do 2019, poradce prezidenta České bankovní asociace.
[4] Pro zajištění kontinuity byl při prvním jmenování jeden člen jmenován na 3 roky, dva členové na 4 roky a dva členové na 5 let.
[5] Ing. Renáta Kadlecová, výkonná ředitelka, JUDr. Tomáš Hejduk, hlavní právník a Ing. Roman Kahánek, finanční manažer.
[6] Česká národní banka stanoví výši příspěvku vždy do 31. května příslušného roku. Příspěvek se stanoví v Kč a zaokrouhlí se na celé číslo. Úvěrová instituce příspěvek zaplatí do30. Června příslušného roku ve prospěch Garančního systému finančního trhu.
[7] Evropský orgán pro bankovnictví (EBA)vydal dne 22. Září 2015 Obecné pokyny k metodám výpočtu příspěvků do systémů pojištění vkladů (EBA/GL/2015/10). Česká národní banka potvrdila v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení č.1093/2010, že se těmito pokyny hodlá řídit.
[8] Znění § 41ca odst. 4: Dosáhne-li objem prostředků ve Fondu hodnoty 0,8 % objemu pojištěných pohledávek z vkladů podle § 41c odst. 1, jejichž výše nepřevyšuje částku odpovídající 100000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu (dále jen „krytá pohledávka z vkladu“), stanoví Česká národní banka roční sazbu příspěvků tak, aby celková výše ročních příspěvků stanovených v příslušném kalendářním roce odpovídala hodnotě 0,045 % objemu krytých pohledávek z vkladů.
[9] Která je v České republice transponována novelou zákona o bankách a zákona o spořitelních a úvěrních družstev (zákon č. 375/2015 Sb.) s účinností od 1. 1. 2016.
[10] Celkem je v roce 2016 ve Fondu pojištění vkladů 31,1 mld. Kč.
[11] Banky se sídlem v ČR: Air Bank, a. s., Banka CREDITAS, a. s., Česká exportní banka, a. s., Česká spořitelna, a. s., Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s., Československá obchodní banka, a. s., Equa bank, a. s., Expobank CZ, a. s., Fio banka, a. s., MONETA Money Bank, a. s., Hypoteční banka, a. s., J&T BANKA, a. s., Komerční banka, a. s., PPF banka, a. s., Raiffeisenbank, a. s., UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a. s., Sberbank CZ, a. s., Wüstenrot hypoteční banka, a. s.
[12] Finanční instituce neodvádí žádné příspěvky do Fondu pojištění vkladů za vklady, které nepodléhají pojištění vkladů.
[13] Pohledávky z vkladů vedené v jiné měně, než je měna státu, v němž se nachází daný účet, se přepočtou na měnu státu, v němž se nachází daný účet, podle kurzu vyhlášeného ČNB pro rozhodný den
[14] Do 1. 6. 2016 byla lhůta pro výplatu náhrad v délce 20 dnů.
[15] K žádosti musí vkladatel připojit zákonem požadované dokumenty prokazující vznik nároku na výplatu zvýšené náhrady; mezi tyto dokumenty patří: a) návrh na zahájení vkladového řízení do katastru nemovitostí s dokladem o doručení, včetně příloh; b) rozsudek o rozvodu manželství s vyznačenou doložkou právní moci, jehož součástí je vypořádání společného jmění manželů nebo jiného majetku, nebo rozsudek s vyznačenou doložkou právní moci o vypořádání manželů po rozvodu stran jejich společného jmění; c) potvrzení pojišťovny o vyplacení pojistného plnění; d) rozhodnutí soudu o dědictví s vyznačenou doložkou právní moci; e) potvrzení penzijní společnosti o vyplacení jednorázového vyrovnání; f) potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti a vyúčtování mzdy; g) rozhodnutí soudu o spáchaném trestném činu s vyznačenou doložkou právní moci a potvrzení o vyplacení pojistného plnění, aj. Garančního systému finančního trhu posoudí podanou žádost a do 4 měsíců od rozhodného dne oznámí osobě, která žádost podala, zda a jaká výše zvýšené náhrady za pohledávky z vkladů jí náleží. Ve vyrozumění bude rovněž uveden den zahájení, místo a způsob výplaty přiznané zvýšené náhrady.